T. Halík: Domnievam sa, že toto riešenie je spravodlivé

1,654
Kultúra života


Prof. Tomáš Halík byl dnes (9. srpna 2012) hostem Českého rozhlasu v pořadu "Jak to vidí". Tématem rozhovoru byla náprava majetkovch křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v České republice. Jeho zkrácený přepis vám zde přinášíme.
 
Já se snažím na ten problém nápravy majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem dívat z více stran. Kdybych to posuzoval pouze z hlediska církví, tak si myslím, že přinejmenším pro katolickou církev by bylo možná nejvhodnější, kdyby věci zůstaly tak, jak jsou: nic by se nevracelo a stát by musel nadále plnit závazek, že bude z výnosů církvi zabaveného majetku hradit všechny její výlohy. Toto se dělo dlouho a pro stát to bylo výhodné, protože značná část výnosu tohoto majetku zůstávala v rukou státu. Dnes tomu tak není, více než polovinu svých aktivit si katolická církev platí sama ze sbírek věřících a především je to nevýhodné pro stát a obce, protože církví a různých náboženských společností přibývá jak u nás tak i na celém světě. Stát, který se zavázal hradit všechny náboženské aktivity, musí být konfesně neutrální, a nemůže rozhodnout, že některým dá a jiným ne, a už tyto náklady z majetku zabaveného převážně katolické církvi nemůže uhradit. Tedy má podpora navrhovanému zákonu vyplývá z mého postoje občana.
Pro stát a občany je výhodné přijetí tohoto zákona.  Znamená to část majetku vrátit či případně poskytnout odškodnění a nechat církve, aby z tohoto majetku financovaly své aktivity samy. Proto se církve, státní orgány, Svaz měst a obcí a Agrární komora ČR po dlouhém vzájemném jednání shodly na tomto řešení a Ústavní soud jednoznačně rozhodl, že toto řešení odpovídá právu. Nejsem si jist, zda to bude výhodné pro církev, ale domnívám se, že toto řešení je spravedlivé.
 
Řešení, které by se snad líbilo části obyvatel, nic nevracet a nic neplatit, by znamenalo, že by Česká republika přestala být právním státem. Tento krok k materiální a právní likvidaci církví si netroufly udělat ani ateistické diktatury, nacistická a komunistická, které církve fanaticky nenáviděly. Pak by se tato záležitost zřejmě musela řešit u mezinárodních soudů, kde by církve měly velkou šanci získat zpět ještě daleko větší část majetku, než o který se jedná nyní.
 
Jsem velmi zklamán tím, že ČSSD zřejmě nemá voličům co nabídnout, a využívá této populistické kampaně a starých proticírkevních předsudků pro své záměry. Za zvláštně nechutné považuji to, že ČSSD využívá na svých propagačních billboardech motiv z nacistické antisemitské propagandy (obrázek ruky předávají mošnu s penězi ruce s prstenem). Tento motiv byl použit v antisemitské kampani Třetí říše, později v komunistické propagandě (napřažená ruka byla ruka strýčka Sama, symbolu kapitalistické Ameriky) a nyní se k tomu lacinému populismu uchyluje ČSSD. Pevně doufám, že mezi členy ČSSD se najdou čestní a rozumní lidé, kteří tento styl kampaně odmítnou.