"Potřebujeme vzpouru slušných a rozumných lidí." Tato slova pronesl kardinál Dominik Duka na semináři Konec Evropy? Krize, výzvy, řešení, konaném 21. září v Praze v kláštěře Na Slovanech. "Když uděláme určitou vzpouru slušných a rozumných lidí, můžeme dojít k potřebné reformě. Situace současné Evropy k tomu spěje. Vidíme, že velká část orgánů EU nerespektovala autonomii a suverenitu jednotlivých zemí a šly cestou sociálního inženýrství. To je podle mě cesta do záhuby," uvedl Duka.
Ze strany představitelů katolické církve, jež se již několik desetiletí potácí v krizi liberalismu a relativismu, je tu a tam ještě slyšet podobný hlas. Po profesoru Petru Piťhovi je však Dominik Duka druhým mediálně známým, na veřejnosti obtížně umlčitelným a skutečně nepřehlédnutelným představitelem katolické církve, který se rozhodl odložit přetvářku politické korektnosti a nazývat věci pravými jmény. Jde proto o důležitý signál.
Současný primas totiž donedávna platil za obratného diplomata, podle některých kritiků již více politika než duchovního. Udržování alespoň navenek zdánlivého pořádku v Církvi a dobrých vztahů s vlivnými osobami a uskupeními se zdálo být prioritou před nekompromisním a viditelným jednáním v duchu autentického katolictví.
Jsou snad jeho současná slova nějakým dalším promyšleným taktickým tahem? Ať tak či tak, tentokrát náš nejvyšší církevní představitel říká jasnou a nezkreslenou pravdu. Bude vyslyšen?
Krize a hrozby
Primas český vyzval k odvaze nazývat věci pravými jmény, ale zároveň si zachovat rytířskost vůči našim oponentům. "Měli bychom mít odvahu a odložit to, čemu se říká politická korektnost v tom nejširším slova smyslu," říká hlava české církve. Zároveň kardinál nabádal k tomu, abychom v dialogu s ideovými soupeři vystupovali slušně, dle toho, co říká sv. Augustin: "Je nutné odlišovat hřích a hříšníka. Odsuzovat hřích a milovat hříšníka. Tedy odsoudit ideologii, ale respektovat jejího nositele. Chovat se rytířsky." To je bezesporu šlechetné.
Kardinál ovšem vzápětí upozornil na nebezpečí nelegální migrace a s ní spojenou přeměnu Evropy. "Každé stěhování národů přineslo krvavé střety a kulturní úpadek. Přesto se při stěhování národů, které vyvrátilo Římskou říši, podařilo zachovat principy římského práva, antiky a 'barbaři' přijali křesťanství. Duchovní dějiny Evropy šly tím směrem, že teolog byl nahrazen filozofem, ten básníkem a básník politickým ideologem. Ideologie hovoří o 'novém člověku' a chtějí přetvářet svět i člověka. Kultura dříve opěvovala krásu ženy, chrabrost muže, krásu rodiny. Dnes ale dle gender studies máme až osm pohlaví. Místo matky a otce máme rodiče A a rodiče B."
I Pol Pot měl vzdělání ze Sorbonny
Z krize rodiny a hodnot vyplývá i demografická krize a vymírání Evropanů. Krize zasáhla podle kardinála Duky všechny oblasti společnosti. Nejde o přirozený vývoj ale o systematické působení neomarxistických skupin reprezentovaných učením frankfurtské školy. Právě na rozvrat školství se soustředily tyto skupiny nejintenzivněji. Současná morální krize přichází z velké části právě z pokřiveného univerzitního vzdělání. "I komunističtí vůdcové Ho Či Min a Pol Pot měli vzdělání ze Sorbonny," připomněl Duka.
Vyzdvihl také pozitivní roli tradice a "zdravého selského rozumu", jímž je člověk nadán od Boha. Tak, jak to čteme na začátku Evangelia podle svatého Jana: "Na počátku bylo Slovo" (Logos). Logos je Rozum. Bůh je nejvyšší inteligence a jím dané principy nejsou proti rozumu - právě naopak.
Zničení rodiny a úděl otroků
Zvláštní důraz klade Kardinál Duka na boj o zachování tradiční rodiny. "Když popřeme rodinu, popřeme i svou náboženskou víru. Vztah člověka s matkou a otcem je velice intimní, osobní a blízký – stejně jako s Bohem. Potom bychom nemohli nazývat Boha svým Otcem a modlit se Otčenáš a nazývat Pannu Marii a Církev svou matkou." O zničení rodiny jde podle něho i dnes. "Atomizovaní osamocení jedinci bez sociálních vazeb a opory rodiny jsou lépe ovladatelní a manipulovatelní. Být odtržen od rodiny je údělem otroka," uvedl kardinál.
Slova na obhajobu tradiční rodiny jsme mohli od českého arcibiskupa slyšet už o Velikonocích, kdy na Zelený čtvrtek varoval před blížícím se nebezpečím, které naší zemi i celé Evropě hrozí. "Proti veškeré logice chceme postavit na piedestal hledání rozkoše a sobeckosti a nevšimneme si jedné skutečnosti: Kde se naučím vyslovit ono oslovení Boha 'Otče náš'? Tam, kde mám tátu. Kde se naučím mariánské zbožnosti? Jenom tam, kde vím, co to znamená říct mámo, maminko. Chceme nechat, aby člověk, stvořený jako muž a žena, jako otec a matka, se ztratil z povrchu země? Nebude-li rodina, nebude Církev."
Nelibost církevních liberálů
Český primas přirovnal rozbití tradičních vzorců rodiny k teroristickým atentátům. "Jestliže se obáváme, někteří až přespříliš, co se děje v současném světě - důvodů k obavám je dost -, tak to největší nebezpečí není ani v New Yorku, ani v Paříži, ani v Bruselu, ani v našem metru, ani v tomto prostoru, ale je právě v tom, že pácháme největší sebevražedný atentát jako společnost. Tento atentát je vražednější, než nálože, které hledají pyrotechnici na letištích a v metru," uvedl Duka.
Kardinál v poslední době také opakovaně varuje před nebezpečím islamismu a jeho pronikání do evropské společnosti, čímž vyvolává nelibost v liberálních kruzích katolické církve u nás. O tom, že liberálové v Církvi jsou odhodláni použít všech prostředků, aby kardinálův varovný hlas umlčeli, svědčí i skandální kauza ze začátku srpna, kdy Dukovi odmítli zveřejnit v (ne)Katolickém týdeníku jeho text o islámu a násilných tendencích v něm, jímž arcibiskup reagoval na vraždu francouzského kněze Jacquese Hamela.
Církevní představitelé na straně národa?
Není divu, že se snaží kardinála umlčet. Tím, že začal jasně a nahlas říkat pravdu, dostal se do rozporu s tím, co mají v popisu práce současná média, i s tím, co říkají "mediální" odpadlíci typu Tomáše Halíka, kteří jsou, přestože se v poslední době odkrývají v celé své zvrácenosti, stále částí mediálně zmasírované veřejnosti považováni za reprezentanty katolicismu.
V jednom z posledním rozhovorů citoval kardinál Duka slova beninského kardinála Bernardina Gantina, jenž o vyznavačích islámu řekl: "Dokud jich je ve společnosti pět procent, nejsou problémy. Když jich je patnáct procent, začnou přicházet s požadavky, že by chtěli obsazovat svými lidmi určitá klíčová místa ve společnosti. A jakmile se dostanou na 25 procent, začnou do zákonů prosazovat právo šaría a usilovat o převzetí vlády."
S ohledem na stav současné společnosti ani nelze říci, že Dukova slova zaznívají v nejvyšší čas. Je totiž již pět minut po dvanácté. Stále však je co zachraňovat. To, že takto hovoří nejvyšší představitel Katolické církve u nás, přináší naději, že těžce zraněná Církev bude stát na straně neméně těžce zraněného národa během nelehkých chvil, které nás nade všechnu pochybnost čekají. Při dnešním svátku patrona české země je to přes všechny pochybnosti a výhrady nakonec velkou útěchou.
Svatý Václave, nedej zahynouti nám, ni budoucím!