Kardinál Sarah: Demokracia ako totálna moc menšiny?

582
Kultúra smrti

To, že světu se dnes nedaří dobře, v tom jsou všichni jednotní, jak se zdá. Když slyšíme, jak různí prominenti VIP, tedy lidé, kteří se považují za zvlášť moudré - a většina je za takové i považuje - mluví o řešeních a "novém globálním světě" slýcháme stále znovu pojmy jako "demokracie, potřeby lidí, evropské hodnoty, tolerance, svoboda, právo na vlastní názor ...

... právo na vlastní názor (včetně vlastních nesmyslů!), sebeurčení (i o vlastním těle)" a dozvíme se, co "ti druzí" dělají špatně a jak jsou nebezpeční, především ti "pravicoví populisté", ale málokdy, nebo nikdy ne "levicoví populisté" s jejich marxisticko-stalinistickými kořeny, což je podivuhodné, přestože moc v Evropě a jinde je už léta pevně v rukou levice a i v minulosti křesťansky inspirované strany do značné míry levicové "hodnoty" i nehodnotí převzaly.

A co se týče uprchlíků, vládne jednota: Mají tak rychle a důsledně, jak je jen možné, převzít "naše hodnoty". Tím se však nemyslí pouze - ale především také - gender, potrat, homosexualita a uznání našeho "ducha doby" a relativismu, který všechno připouští, pouze ne lidi, kteří se hlásí k pravdě a k Bohu.

Tak dnes nechtějí vybudovat "babylonskou věž", ale globální sebeurčující svět, ve kterém se všem předepisuje, "co se má myslet", co "se smí říci" a naopak, co je "fuj", nebo ještě účinněji - co je "nacistické".

Ale nikdo se neodváží připomenout, co papež Benedikt XVI. řekl v Berlíně a ani napomínání papeže Jana Pavla II. Co tito dva papežové řekli? Polský papež řekl, že demokratická menšina se může mýlit a přivodit diktaturu a německý papež připomněl vyšší spravedlnost, než jsou ustanovení lidí! (nenechajte si ujsť TOP úvahu Dve vlády nad človekom - editor)

Jednoduše řečeno: Pokud se demokracie myslí jako "totální moc většiny", nepomůže nikomu, ale udělá svět globálním koncentračním táborem!

Jednou z nejlepších hlav katolické církve je dnes africký kardinál Sarah. V knize "i>Bůh nebo nic
" cituje papeže Benedikta XVI. následujícími slovy: "Bez Boha člověk neví, kam má jít a nedokáže ani jen pochopit, kdo je. Je to člověk a nejen hospodářství, který je v krizi. Sociální otázka se stala zásadní otázkou a týká se navíc vážné otázky Boha v temnotě."

A kardinál Sarah vysvětluje: "Dramatem" jsou společnosti, "které se chtějí od Boha osvobodit, aby mohly žít bez něj ... Západní společnosti žijí a chovají se tak, jako by Bůh neexistoval!"

Křesťané se sami při četných příležitostech zařídili v tiché apostazi. Pokud se hlavní zájem dnešního člověka zaměřuje téměř výhradně na hospodářství, na techniku ​​a na bezprostřední dosažení ztraceného materiálního štěstí, stává se Bůh někým, kdo je velmi vzdálen. Na Západě se poslední věci člověka a věčnost staly jistým druhem zbytečné psychologické zátěže."

Mohli bychom také říci: Bez Boha a podřízení se mu, bez uznání jeho stvoření a jeho přikázání, neexistuje lidský, "pro člověka vhodný" svět a nikdy existovat nebude. Pokus přece jen ho vybudovat, vede do další katastrofy a ta se již začala!

"Bůh nebo nic" zní titul knihy kardinála Saraha. Mohli bychom ji nazvat také: "Bůh nebo smrt". Třetí možnost neexistuje - my lidé máme volbu!