František o korózii viery a nadmernej inštitucionalizácii Cirkvi v Nemecku

759
Neutral

Přijímání uprchlíků, zachování katolického charakteru církevních institucí, ale také koroze víry a nadměrná institucionalizace církve jsou hlavními body poselství, které Petrův nástupce adresoval německým biskupům v rámci jejich návštěvy Ad limina Apostolorum. Papež František se s nimi včera a dnes setkal osobně a předal jim list, který – jak je zvykem – se obrací k celému národu, zastoupenému pastýři u apoštolských prahů.

Papež František hned v úvodu ocenil podporu, kterou německá církev poskytuje mnoha lidem na celém světě, a také pomoc, poskytovanou uprchlíkům jak jednotlivci tak institucemi. „V Kristově duchu chceme pokračovat v podpoře velkého množství potřebných. Zároveň podporujeme veškerou humanitární činnost, která má učinit životní podmínky v zemích původu snesitelnější,“ píše papež na okraj uprchlické krize.

Poselství si všímá významné angažovanosti německé církve v sociálním i charitativní činnosti a její důležité role ve školství. Je však nutné zajistit, aby byl zachováván katolický profil těchto institucí, zdůrazňuje se dále.

Papežské poselství konstatuje pokles aktivní účasti katolíků na svátostném životě zejména v tradičně katolických oblastech, kde – jak se připomíná – ještě v 60. letech přicházel na nedělní mši téměř každý. Svátost smíření často vymizela, stále méně katolíků je biřmováno, stále méně jich uzavírá katolické manželství, kněžská povolání výrazně poklesla. „Vezmeme-li toto všechno v úvahu, lze skutečně mluvit o korozi katolické víry v Německu,“ líčí situaci papežské poselství. Jako lék na tento neutěšený stav věcí povzbuzuje František především k překonání paralyzující rezignovanosti. Doporučuje biskupům, aby pečovali o teologické fakulty a zdůrazňovali nezbytnost věrnosti učení církve.

Papež František varuje také před vkládáním naděje v dokonalou organizaci. Upozornil zejména na nebezpečí přebujelé institucionalizace, vytváření nových struktur, pro které chybějí věřící. Poukázal na nutnost osobního svědectví a „pastoračního obrácení“, aby biskupové ve společnosti žijící ve světském duchu otevírali nové cesty a formy katecheze. Biskup má být „učitelem víry předávané a prožívané ve společenství obecné církve“, zdůraznil papež. Povzbuzoval také k oživení svátostného života, zvláště svátosti pokání, k němuž může být příležitostí blížící se Jubileum milosrdenství. Vybídl rovněž katolickou církev v Německu k rozhodné obraně lidského života od početí do přirozené smrti. Papež František hned v úvodu ocenil podporu, kterou německá církev poskytuje mnoha lidem na celém světě, a také pomoc, poskytovanou uprchlíkům jak jednotlivci tak institucemi. „V Kristově duchu chceme pokračovat v podpoře velkého množství potřebných. Zároveň podporujeme veškerou humanitární činnost, která má učinit životní podmínky v zemích původu snesitelnější,“ píše papež na okraj uprchlické krize.

Poselství si všímá významné angažovanosti německé církve v sociálním i charitativní činnosti a její důležité role ve školství. Je však nutné zajistit, aby byl zachováván katolický profil těchto institucí, zdůrazňuje se dále.

Papežské poselství konstatuje pokles aktivní účasti katolíků na svátostném životě zejména v tradičně katolických oblastech, kde – jak se připomíná – ještě v 60. letech přicházel na nedělní mši téměř každý. Svátost smíření často vymizela, stále méně katolíků je biřmováno, stále méně jich uzavírá katolické manželství, kněžská povolání výrazně poklesla. „Vezmeme-li toto všechno v úvahu, lze skutečně mluvit o korozi katolické víry v Německu,“ líčí situaci papežské poselství. Jako lék na tento neutěšený stav věcí povzbuzuje František především k překonání paralyzující rezignovanosti. Doporučuje biskupům, aby pečovali o teologické fakulty a zdůrazňovali nezbytnost věrnosti učení církve.

Papež František varuje také před vkládáním naděje v dokonalou organizaci. Upozornil zejména na nebezpečí přebujelé institucionalizace, vytváření nových struktur, pro které chybějí věřící. Poukázal na nutnost osobního svědectví a „pastoračního obrácení“, aby biskupové ve společnosti žijící ve světském duchu otevírali nové cesty a formy katecheze. Biskup má být „učitelem víry předávané a prožívané ve společenství obecné církve“, zdůraznil papež. Povzbuzoval také k oživení svátostného života, zvláště svátosti pokání, k němuž může být příležitostí blížící se Jubileum milosrdenství. Vybídl rovněž katolickou církev v Německu k rozhodné obraně lidského života od početí do přirozené smrti.

22. 11. 2015, RV