Sú slobodomurári za Islámskym bratstvom?

24.06.2018SVET
497 0 4
Kultúra smrti

Hlavní ideolog takzvaného islamismu a organizace známé jako Muslimské bratrstvo - Sayyd Qutb (1906-1966) – byl členem zednářské lóže. Doklad o tom nedávno přinesl egyptský historik Helmi Nimmin, o kterém u nás nejspíš nikdo nikdy neslyšel, ale který publikoval jeho životopis. V této biografii, která vyšla samozřejmě arabsky, autor otiskuje článek, který objevil (foto). Napsal jej uprostřed druhé světové války sám Qutb, tedy pozdější spiritus agens Muslimského bratrstva, pod titulem „Proč jsem se stal svobodným zednářem“ a publikoval v časopise al-Taj al-Masri (Egyptská Koruna) 23. dubna 1943, to znamená před svojí první cestou do Spojených států amerických a před svým vstupem do Muslimského bratrstva. To se pak jeho zásluhou stalo militantní zločinnou organizací, která měla mnohem později podíl i na takzvaném „arabském jaru“ nejenom v Egyptě.

Již v minulosti poukazovali mnozí autoři na podobnost mezi iniciačními rity Muslimského bratrstva a zednářské lóže. Tentokrát však byl poprvé podán důkaz, kterým je přiznání samotného Sayyd Qutby. V té době – poznamenává zmíněný historik - byly egyptské zednářské lóže zcela pod kontrolou britských tajných služeb, a egyptský král Farúk (1920-1965) byl také jejím členem.

Jak řekl nedávno italský historik Franco Cardini, zednáři sice dnes tvrdí, že nejsou tajnou organizací, protože ta je zákonem zakázána, leč zachovávají pouhou diskrétnost, jak to sami definují. Nejsou to však demokratické, nýbrž mocenské organizace vzájemně se podporujících jedinců, kteří neskládají účty nikomu a ohrožují stabilitu státu.

Fakt členství vůdčího aktivisty Muslimského bratrstva v zednářské lóži vrhá poněkud jiné světlo na celý takzvaný islamistický terorismus. Stačí se ostatně jen ohlédnout do poměrně nedávné minulosti, aby se stalo zřejmým, že terorismus jakožto pojem rozhodně není muslimského původu. Když o terorismu v Itálii, Německu, USA či Španělsku referovaly v 70. až 90. letech minulého století západní sdělovacích prostředky, mluvily o marxistickém, neonacistickém popř. nacionalistickém terorismu. Teprve počínaje 11. zářím roku 2001 začal vznikat - dnes zcela převládající - dojem, že terorismus je strašák ryze islamistický.

Zlo má ovšem zcela jiný zdroj, jehož povaha je duchovní, a odhalil jej i potřel Ježíš Kristus. Tímto zdrojem je otec lži a nepřítel lidské přirozenosti, který prohlašuje dobro, jež nechce, za zlo; a zároveň se snaží zlo, které chce, vydávat za dobro. Je to pokušitel svobody, dokonce i božské, kterou samozřejmě svést nemůže, ale především té lidské, která bohužel na sebevztažnou cestu odmítání Boží lásky vykročila.

Zásadní problém tkví v tom, že svoboda, o níž má člověk za to, že už ji svým myšlením a jednáním plně uplatňuje, je ve skutečnosti cílem, který dosáhne teprve vykoupením, totiž účastí na Boží přirozenosti. Svoboda je totiž výsadní vlastnost božství a zároveň dar, který nemá egocentrickou povahu.

Milan Glaser, SJ
šéfredaktor českej sekcie Radiovaticana



P.S. Kto sa teda skrýva za islam ?

Katolícky teológ Johannes Rothkranz: Radikálny islam ako žoldnier Sionizmu. Krátka knižka popisuje, ako židia infiltrovali mohamedánske náboženstvo s cieľom využiť ho ako nástroj na zničenie židmi nenávideného kresťanstva. Autor je nemecký katolícky teológ Johannes Rothkranz: Kdo skutečně řídí islám?, 1998 PRO FIDE CATHOLICA, cca 40 strán textu, kniha je bežne dostupná v predaji aj v kníhkupectvách Panta Rhei a Martinus.
https://diskuter.wordpress.com/2018/01/26/radikalny-islam-ako-zoldnier-sionizmu-johannes-rothkranz-kdo-skutecne-ridi-islam-1998-recenzia-knihy/

Dominikán P. Curzio Nitoglia: Odkud pochází islám? (1998). Židovsko-talmudské korene Islamizmu. Krátka knižka (cca 25 strán základného textu s krátkymi kapitolami). Autorom je taliansky dominikánsky kňaz Curzio Nitoglia, ktorý v stručnej forme zhŕňa výskum P. Théryho venujúci sa skutočnému pôvodu islamu a skutočných cieľov jeho snáh o islamizáciu kresťanskej Európy. Théryho výskum vyšiel v roku 1955, Nitogliova kniha v roku 1998. Základná myšlienka knihy je približne takáto: Islam nie je žiadne spontánne vzniknuté arabské náboženstvo, ale je to judaizmus prispôsobený arabskej mentalite.
https://diskuter.wordpress.com/2018/05/20/p-curzio-nitoglia-odkud-pochazi-islam-1998-zidovsko-talmudske-korene-islamizmu/

Radomír Malý: Humanisté nebo satanisté? Kniha Humanisté nebo satanisté? Jejímž autorem je brněnský katolický historik PhDr. Radomír Malý vyšla v devadesátých letech v malém nákladu a šířila se jako samizdat v českém katolickém prostředí. Autor se v ní zabývá historií i současností zednářského hnutí. Od jiných knih na dané téma se liší zejména tím, že působení zednářů posuzuje ve světle katolické víry, která viděla v tomto hnutí vždy svého úhlavního nepřítele a zdroj všech revolucí. Kniha je rozdělena do osmi kapitol, které mapují postupně celou problematiku svobodného zednářství.     
Tento český katolícky "samizdat" Humanisté nebo satanisté? od Radomíra Malého vyšiel v roku 2016 aj v slovenčine v časopise Rozmer v 3 častiach pod názvom "Humanisti, filantropi či tajomní svetovládcovia?" V 1.dieli Humanisti, filantropi či tajomní svetovládcovia? (1) je popísaný vznik a korene slobodomurárstva vychádzajúce zo židovstva (ale nie zo starozákonného, ale zo židovstva, ktoré vzniklo po roku 70 keď Rimania vyplienili Jeruzalem).

Slobodomurárstvo. Nešťastie našej doby (6) Slobodomurárstvo a židovstvo. Peter Bielik, Medzi slobodomurárstvom a židovstvom je ešte užší a priaznivejší vzťah ako medzi slobodomurárstvom a protestantizmom. Napr. v r. 1855 v časopise Israelite of America hlavný rabín USA Isaac M. Wise uviedol, že slobodomurárstvo je židovská ustanovizeň, ktorej dejiny, stupne, hodnosti, heslá a učenie sú židovské od počiatku až do konca. V r. 1861 v publikácii Vérité Israélite bolo uverejnené, že duch slobodomurárstva je duch židovstva v jeho základnej viere.
 

Podobné články

DISKUSIA k článku